Instalace reflektuje tři aspekty zvukového média: časovost nebo trvání, typické pro tzv. drone music. Trvání vyjadřuje povahu času, který “neběží, neutíká”, který existuje jako trvalá přítomnost.
Rezonance, jako základní forma amplifikace. Rezonování je více než poslouchání. Je to naladění na společnou vibraci. Tímto způsobem se vibrace zesílí. Princip rezonance je obsažený v nejstarších hudebních zkušenostech člověka (jako u hrdelního zpěvu ve stepích Tuvy nebo hry na hudební luk v Amazonii). Tento princip je v instalaci zastoupen ve dvou úrovních: rezonanční trubičky, umístěné nad vrtulkami větráčků. Bez těchto trubiček by byl slyšet pouhý šum.
Jednotlivé větráčky jsem sladil do stejného kmitočtu. Ve druhé úrovni dochází k rezonanci vzniklého souzvuku v akustickém charakteru prostoru kaple. Nehudební zvukový objekt jako zdroj obsahuje vrstvu vyšších, rezonančních kmitočtů, které interferují. Pak slyšíme hudbu, která vznikla ze zvuku, v němž bychom hudbu nehledali.

Audiovizuální performer, zvukový umělec a hudebník. Narodil se v roce 1977, žije a pracuje v Praze. Jako zvukový designér a hudebník často účinkuje v projektech z oblasti divadelní tvorby a tance. Jeho specialitou je improvizování s elektronickými hudebními nástroji, vytváření soundscapes (zvukových koláží) za použití samplingu zvuku objektů a materiálů denní potřeby v reálném čase. Jako samostatný umělec realizoval zvukové instalace v galeriích, radioartovou kompozici pro Český rozhlas nebo konceptuální práci se zvukem ve veřejném prostoru. Mezi jeho zájmy patří problematika vztahu člověka a nových médií. Toto téma zpracovává v jeho aktuálních pracech ve formě videa.