STEIM (Studio for Electro Instrumental Music) je amsterodamské centrum zaměřené na výzkum a vývoj nových hudebních nástrojů v elektronickém umění, které bylo založeno v roce 1959. Elektronická hudba v pojetí STEIMu je těsně propojena s živým provedením a s pohybem hudebníka. V této tradici STEIM podporuje zejména formou rezidencí skladatele, multimediální a video umělce, kteří staví vlastní nástroje, umožňující zejména improvizaci.

Uměleckým vedoucím v letech 1992–1995 byl Nicolas Collins, který připravil návštěvu 3 umělců ze STEIMu v Plasech. Collins sám musel nakonec zrušit svoji účast a místo sebe poslal Luca Houtkampa, Raye Edgara a Richarda Barnetta. Trio hrálo na festivalu _Entartic Shelf _a vystoupilo na koncertu v Emauzích v Praze.

Richard Barrett (1959) je hudební skladatel a improvizátor, spolupracoval s předními umělci v obou oblastech tvorby. Mezi jeho dlouhodobé projekty spolupráce patří například elektronické duo FURT, které vytvořil v roce 1986 s Paulem Obermayerem, skupina ELISION, pro kterou složil a se kterou vystupoval od roku 1990, nebo od roku 2003 pravidelná vystoupení s Evan Parker Electro-Acoustic Ensemble. Jeho nedávné projekty zahrnují dvouhodinovou kompozici pro 23 umělců a 3D zvukový systém CONSTRUCTION (2011). Studoval u Petera Wiegolda, profesora kompozice na Brunelově univerzitě v Londýně (2006 až 2009) a je pedagogem na Sonologického Institutu v Haagu. Práce Richarda Barretta jako skladatele a umělce je dokumentována na více než 25 CD.

Luc Houtkamp (nar. 1953, Den Haag) je holandský skladatel, ve své práci spojuje různé hudební světy, využívá improvizace, počítače, živou elektroniku a různé formy psaných a grafických partitur. Zajímá se o souhru hudebníků a o to, jak aplikovat kompozici a spojit ji s použitím počítačů. Po kariéře improvizačního hráče na saxofon, založil Houtkamp v roce 2001 vlastní soubor POW – flexibilní skupinu hudebníků se zázemím v jazzové, rockové, elektronické a současné hudbě, která se stala ideálním tělesem pro jeho vlastní skladby. Ray Edgar postavil ve Steimu hudební midi controler The sweatstick, ale na internetu je velmi málo informací a jeho další kariéře v oblasti hudby a počítačů.

Nicolas Collins – pochází z New Yorku, studoval u Alvina Luciera, v devadesátých letech, než nastoupil na katedru zvuku na Institutu umění v Chicagu, žil a pracoval v Amsterodamu a v Berlíně. Collins ve své práci využívá často elektronické obvody a kombinuje je s klasickými akustickými instrumenty a staví hybridní elektroakustické přístroje. Působí jako šéfredaktor časopisu Leonardo Music Journal a je autorem knihy Handmade Electronic Music: The Art of Hardware Hacking (Routledge), která ovlivnila vznik elektronické hudby na celém světě. Collins se podivuje nad tím, že hrál jak v klubu CBGB, tak v amsterdamské Concertgebouw.