Franz Xaver Messerschmidt (narozen 1736 ve Weisensteigu, zemřel 1783 v Bratislavě) byl německo-rakouský pozdně barokní sochař, jeden z nejvýraznějších ve své době. Proslavil se především sérií tzv. „charakterových hlav“. K přelomu v jeho tvorbě došlo mezi lety 1760 a 1765, kdy Messerschmidt podnikl studijní cesty do Říma a Paříže. Tehdy vznikala neoklasická díla, v nichž zúročil zkušenosti získané na těchto cestách. Jedním z děl tohoto období je busta lékaře Franze Antona Mesmera. Do období 1770 až 1772 spadá začátek série „charakterových hlav“, interpretované někdy paranoidními myšlenkami a halucinacemi, kterými měl umělec trpět. V roce 1774 opětovně žádal o funkci vedoucího profesora na Vídeňské Akademii výtvarných umění, kde vyučoval od roku 1769 a odkud byl propuštěn. Hrabě Kounic pochválil Messerschmidtovy schopnosti, ale uvedl, že kvůli „zmatku v hlavě“ by Messerschmidt Akademii mohl také uškodit. Messerschmidt pak opustil Vídeň, odstěhoval se do rodného Wiesensteigu a v témže roce do Mnichova, kde dva roky čekal na slíbené místo u dvora. V roce 1777 odjel za bratrem Johannem Adamem, který působil v Prešpurku jako sochař. V Bratislavě strávil posledních šest let života, živil se prodejem svých děl a věnoval tvorbě sérii 52 grimas, „šklebících se hlav“ expresivními, často znepokojivými výrazy.
"Rozruch vyvolaly první výstavy bust ve Vídni, kam se dostaly, když je jistému vídeňskému kuchaři prodal sochařův bratr Jan, žijící v Bratislavě. Přibližně tehdy se objevil i souhrnný název Charakterové hlavy, jakož i pojmenování jednotlivých hlav s krátkým výkladem.
Vzniklo také několik odlitků hlav, v roce 1816 si nechal vyrobit soubor odlitků kníže z Lichtensteina a umístil jej do zámku ve Valticích. Možné vysvětlení vzniku série je uvedeno v přepisu rozhovoru německého spisovatele C. F. Nikolaie, který navštívil Messerschmidta roce 1781 v Bratislavě. Messerschmidt prý mohl trpět Crohnovou nemocí a sochy mohly být nástrojem jak se odreagovat od zdravotních problémů. Další teorie hledají příčiny v duševní nemoci, možná psychoze. (egyptský "Duch proporcí" umělce údajně mučil svými grimasami a jeho portrétováním jej Messerschmidt „zneškodnil“.(Ernst Kris)
Guillaume-Benjamin-Amand Duchenne (de Boulogne) (1806 -1975) byl francouzský neurolog a fotograf, který oživil Galvaniho výzkum svalové elektrofyziologie. Zkoumal terapeutické využití střídavého proudu ke stimulaci svalů a nervů, aby prokázal vodivost nervových drah, odhaloval vlivy zranění a prováděl další výzkum. Duchennenovy experimenty s mimickým svalstvem ovlivnily dílo Charlese Darwina "The Expression of the Emotions in Man and Animals" (Výraz emocí u lidí a zvířat).
Grismasy F.X. Messerschmidta inspirovaly například rakouského umělce Arnulfa Rainera, nebo slovenského umělce Ladislava Čarného.
Henry van Zanten měl přednášku/performance o Messerschmidtovi na symposiu Letokruhy