Sekce

vs. Interpretation

Klasifikace

ArticleArtist

Umělec

Mazen Kerbaj

Martin Lauer

 

Na festivalu vs. Interpretation, který proběhne na několika místech v Praze od 27. dubna do 1. května, se představí i hlavní osobnosti libanonské scény volné improvizace. Nebude mezi nimi chybět ani hráč na trumpetu, malíř a tvůrce komiksů Mazen Kerbaj, jenž s kytaristou Sharifem Sehnaoui patří mezi ústřední aktéry na poli experimentální hudby a průkopníky volné improvizace na Blízkém východě.

Mazen Kerbaj se narodil v roce 1975 v Bejrútu. Vystudoval grafický design na Libanonské výtvarné akademii se zaměřením na ilustraci. Té se věnoval již během studií, a to zejména ve formě komiksu, v němž objevil médium šité na míru svému kubisticky hravému a provokativnímu stylu. Dnes má již za sebou patnáct vydaných knih, nemluvě o spoustě ilustrací pro noviny a časopisy. Světovou pozornost si ovšem získal díky svému blogu, na který neúnavně přispíval během tzv. Letní války, kdy byl Bejrút označen za válečnou zónu a opakovaně bombardován. Mazen se rozhodl zůstat ve městě a dál tvořit a reflektovat tak události odehrávající se v jeho bezprostředním okolí.

Co se hudby týče, vyrůstal Mazen především na rocku. Trumpetu objevil v devatenácti letech díky Sharifovi Sehnaoui, který mu ji daroval. Zpočátku docházel na soukromě hodiny, ale na výuku brzy zanevřel a rozhodl se prozkoumávat nástroj na vlastní pěst. Poté, co mu Sharif z Francie přivezl několik CD Pharoaha Sanderse a Evana Parkera, propadl podmanivým svodům nesvázané hry a začal experimentovat s různými způsoby neidiomatického pojetí improvizace a preparování nástroje.

Zrod scény

Mazen Kerbaj se nikdy nebál bořit hranice a překonávat konvenční způsoby hry na trumpetu. Vzpomíná, že když začínal hrávat freejazz po barech, posluchači této hudební produkci nebyli příliš nakloněni: „Vydrželo tam většinou okolo pěti lidí a tři z nich nám jen nadávali.“ Není divu, že do takového hraní se nikdo příliš nehrnul a Mazen často vystupoval sám, čímž si ovšem tříbil vlastní hudební jazyk a experimentoval. Začátkem nového tisíciletí se však věci daly do pohybu. V roce 2000 údajně s Christine Abdelnour Sehnaoui odehrál první volně improvizovaný koncert na Blízkém východě (v bejrútské hospodě Strike’s) a již následující rok začal po boku Sharifa Sehnaoui vést mezinárodní festival volné improvizace Irtijal, jenž se stal místem pro setkávání etablovaných experimentálních hudebníků ze západu i východu.

V roce 2004 založil s Sharifem label Al Maslakh (v překladu „jatka“), jenž se zaměřuje na mapování aktivit volně-improvizované a experimentální hudby v oblasti a kolaborace muzikantů z Blízkého východu s ostatními tvůrci po celém světě. V roce 2009 poté rozšířili Al Maslakh o sublabel Johnny Kafta’s Kids Menu, který se zase snaží propagovat libanonský experimentální a alternativní rock.

V odhodlání zdolávat nové horizonty nepolevuje Kerbaj ani na svých nahrávkách, ať už to je na sóĺovém albu Starry Night, které nahrál na balkóně svého bytu v Bejrútu během izraelského náletu, na živelných nahrávkách kapely "A" Trio, na úderných albech Scrambled Eggs či na perkusivně laděném kvartetu Rouba3i.

Hra!

Klíčový proces, který prostupuje Kerbajovou hudební i malířskou tvorbou (a do jisté míry každou improvizovanou aktivitou), je hra. Není to však hra imitující, v níž by šlo o hraní na něco či někoho, nýbrž hra, jejíž podstatou je objevovat, poznávat a odhalovat neprobádané souvislosti.

Jacques Derrida nazírá hru jako popření stálosti. Je to proces, při němž se mezi sebou kódy, struktury a významy určitého systému promíchávají a následně se rekonstituují, čímž se mezi nimi vytvoří v systému nové vztahy. Co je na tomto přeskupování struktur fascinující, je to, že i pouhá změna jedné složky vede k zásadní přeměně celého systému.

Každá hra stojí na pravidlech, ale jak všichni víme, pravidla nejsou neměnná a lze je popřít za účelem získání větší svobody nebo si je přizpůsobit konkrétním potřebám. Rugby by nikdy nevzniklo, kdyby nebyla pravidla fotbalu porušena hráčem, který poprvé vzal míč do rukou a rozběhl se s ním proti brance soupeře. Stejně tak se Mazen nebál a nebojí překonávat zaběhlá pravidla při hře na hudební nástroj nebo při kresbě – dokáže podrobit totiž i svou tvorbu sebereflexi, pohrát si s vlastními pravidly hry a přeskupit je.

Brt Vrt Zrt Krt. Onomatopoicky pojmenované debutové sólové album z roku 2005 zřejmě nejlépe vystihuje Kerbajovy jeho tvůrčí prostředky a vize. Každá z improvizací na albu je vedena snahou o dosažení odlišného zvukového projevu a za tím účelem zapojuje jinou techniku hry na trumpetu a její preparace. Kerbaj takto dosahuje téměř jednolitých zvuků, které ovšem vždy kombinací odlišné preparace a techniky rezonují odlišně. Jedna z výstižných zvukových poloh Kerbaje připomíná brblání vodní dýmky, jiná zase rytmické burácení dieselového motoru, další hvízdání či cvrlikání ptáků. Jakkoliv monotematicky může každá skladba působit, v celku je album nesmírně pestrou přehlídkou nekonvenčních a nesmírně inovativních stylů hry.

Válka!

Mazen vyrůstal během občanské války a válečný konflikt se pro něj tudíž stal každodenní realitou. Výbuch bomby pro něj byl tedy jen jedním z mnoha úkazů, které se mu v průběhu každého dne naskytly. Co možná leckoho překvapí je, že podle Kerbaje nebyl Bejrút nikdy tak tichý jako za třicetidenní „Letní války“ v roce 2006. Většina lidí město opustila a absence všudypřítomného hukotu dopravy dala vyniknout zvukům přírody: „Bylo to snad poprvé, co jsme ve městě mohli zaslechnout zpěv ptáků a cikád.“

Album Starry Night nahrané tehdy při izraelském náletu na Bejrút je bezprecedentním počinem na pomezí hudební performance a zvukového dokumentu, v němž se prolínají proměnlivé zvuky preparované trumpety s výbuchy bomb na pozadí rozrušené zvukové krajiny Bejrútu. Každý výbuch vymršťuje mocný poryv zvuku, jenž se šíří městem, odráží se od budov a vyvolává odezvu v podobě houkání autoalarmů a štěkání psů. Uznávaje autorství izraelských letounů jako „hráčů na bomby“, Kerbaj ironicky podtrhuje zvukovou moc destruktivní válečné mašinérie a zároveň ji v dialogu oponuje kreativním procesem, jenž stojí na zcela opačném pólu.

Projekty

Vyjmenovat všechny hudební aktivity Mazena Kerbaje by vydalo na slušných několik stran. Zaměřme se tedy jen na ty nejvýznamnější. V duu se Sharifem Sehnaouim Wormholes hraje občas na trumpetu, ale mnohem častěji maluje tuší a barvami na osvětlenou skleněnou desku, která je projektována na plátno a vytváří takto jakési bizarní mikropříběhy, jejichž tématem se stává mimo jiné i právě probíhající vystoupení.

V projektu "A" Trio se Kerbaj sešel opět se Sharifem Sehnouim na preparovanou kytaru a s dalším libanonským hudebníkem a vizuálním umělcem, Raedem Yassinem, jenž hraje na kontrabas a doplňuje zvuk tria svým hlasovým projevem. Improvizace tria se často nesou na upozaděném repetitivním motivu či smyčce, na níž hráči staví nápadité rytmické i zvukové struktury.

Dalším z těles, v němž můžeme Kerbaje zaslechnout je úderná formace Scrambled Eggs s Charbelem Haberem na elektrickou kytaru a elektroniku, Tonym Eliehem na elektrickou baskytaru a Malekem Rizkallahem na bicí. Scrambled Eggs, jejichž nahrávky občas připomínají některé počiny Orena Ambarchiho, již patří mezi kultovou záležitost libanonské punkrockové scény. Zvuk formace těží ze silně zkreslené kytary, pulzujícího beatu bicích, prosté basové linky a občasně proložených vokálů a elektroniky, každý hráč však umí zkrotit své pudy a rozvíjet společnou souhru spíše zvukově vedenými asociacemi než snahou dosáhnout stejné hlukové úrovně ostatních spoluhráčů.

V kapele Rouba3i spojuje Kerbaj síly s jeho libanonskými souputníky Sharifem Sehnaouim a Christine Sehnaoui Abdelnour a obměňujícím se perkusistou. Prvním byl francouzský hráč s vietnamskými kořeny Lê Quan Ninh, na jehož jméno rovněž narazíme na programu účinkujících na vs. Interpretation. Vystoupení páté reinkarnace kvartetu s norským perkusistou Ingarem Zachem se dočkalo nahrávky, kterou vydal label Al Maslakh pod názvem Rouba3i5. A právě kvartet Rouba3i budeme mít možnost v Praze v rámci festivalu vs. Interpretation zaslechnout. Trio libanonských hudebníků doplní tentokrát Tony Buck z kultovního australského improvizačního tria The Necks.

Kromě toho vystoupí ještě Mazen Kerbaj sólově a navíc představí i své obrazy, které by údajně měly být vytvořeny exkluzivně pro tento festival.

This article originally appeared in Czech in HIS Voice.