O počátku

Centrum pro metamedia Plasy
symposium, srpen – září 1997

Tenkrát nebylo, co je, ani co není.
Nebylo vzduchu ani nebe nad ním,
nebylo ani, kdo by nad vším panoval.
Byla jen nezměrná hlubina.
Nebylo smrti ani věčnosti,
nic nedělilo den a noc.
Jediný dýchal skrytým dechem,
jen ten tu byl a nikdo víc.
I tma byla ukrytá ve tmě,
nebylo co najít v hlubinách.
Život byl rozpuštěný v prázdnu,
než vzplála první jeho jiskra.
Možná ten první, kdo se tu našel,
a jehož oko teď nad vším bdí,
možná ten ví, co bylo kdysi,
nebo to neví ani on sám.

O stvoření světa (hymnus, Rgvéda 10.129)


Kdyby nebylo opětného vzpomínání, nebyly by věci ve vědomí.

Edmund Husserl

Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas: / Je čas rození i čas umírání, / čas sázet i čas trhat; / je čas zabíjet i čas léčit, / čas bořit i čas budovat; / je čas plakat i čas smát se, / čas truchlit i čas poskakovat; ….

Kniha Kazatel 3, 1-8

Kdo obsáhne tao dávných dob,
může řídit přítomné jsoucno,
může poznat počátek pradávnosti.
To je, co nazývám odvěkostí tao.

Tao te ťing (14)

 

O tématu symposia jsme během roku 1996 mluvili s Igorem Hlavinkou, který se zapojil zejména do přípravy a koncepce výstavy v sýpkách. Tehdy jsme uvažovali o časovosti, o něčem základním, archetypálním jako o principu, který byl blízký Igorovu přístupu k umění i ke světu. Viděno z odstupu 20 let je zajímavé se pokusit analyzovat jak se zde "obtiskla" tehdejší geopolitická a snad i kulturní situace v České republice, nebo v Evropě. V průběhu roku 1996 končila válka v Bosně a Hercegovině a Radovan Karadžić odstoupil ze své funkce. Nicméně konflikt a vraždění na nedalekém Balkáně pokračovalo až do roku 1999. Byl znovu zvolen kandidát Demokratické strany Bill Clinton s vice-presidentem Al Gore. Výroční výstava a symposium Ars Elektronica v Linci nesla název "Memesis - Future of Evolution" a zabývala se tehdy módním novým fenomenem "digitální revoluce". Kampaň ODS k volbám na přelomu května a června 1996 probíhala pod sloganem: „Dokázali jsme, že to dokážeme!“ se kterým přišel Václav Klaus. Po volbách byla postavena v koalici ODS, KDU-ČSL a ODA tzv. "druhá menšinová vláda Václava Klause". Vládu tolerovala sílící strana ČSSD, která odešla při hlasování o důvěře z jednacího sálu. Miloš Zeman za ČSSD dosáhl na pozici předsedy Poslanecké sněmovny, což v roce 1998 vedlo ke vzniku tzv. "Opoziční smlouvy". Finanční podnikatelé Pavel Tykač a Jan Dienstl v polovině 90. let s Motoinvestem s heslem „Drobní akcionáři, plačte!“ zahájili takzvanou "třetí vlnu kupónové privatizace" a Motoinvest koupil Plzeňskou banku, u které si občanské sdružení Přátel umění Plasy zřídilo bankovní účet. Ten byl záhy po tunelizaci banky obstaven, ale podařilo se jej přestěhovat ke Komerční bance. Premiér Václav Klaus tehdy Tykače nazval "štikou v českém podnikatelském rybníku". Až v roce 2006 obvinila policie Pavla Tykače z miliardového tunelu CS Fondů.

V květnu 1996 otevřela Národní galerie první část nového výstavního projektu Jitro kouzelníků? (umění, věda, společnost na přelomu tisíciletí) ve Veletržním paláci. K výstavě jsem byl přizván Jaroslavem Andělem, novým ředitelem Sbírky moderního a současného umění Národní Galerie v Praze a na koncepci jsme se podíleli s Ivonou Raimanovou. Byl jsem (alespoň myslím) od roku 1996 zaměstnancem NG v Praze a nezbylo mi, než se pokusit rozdělit čas a energii mezi Plasy, Prahou a Amsterodamem. Snažil jsem se najít způsob jak propojit práci v Praze a v Plasech, ale obě prostředí a instituce byly, i když začala převládat spíš konfrontace, než spolupráce a synergie nesnadno souměřitelné. Andělův pokus o oživení a otevření Veletržního paláce se stala terčem útoků z mnoha stran a do tohoto boje jsem se volky nevolky dostal. V roce 1996 jsem neměl už energii na produkci katalogu aktivit v Plasech a proto je tento ročník dosud nezpracován.

Otázky po něčem základním v lidském životě a v umění v nejisté době, po mýtech o původu člověka a světa byly rozpracovány hlavně v koncepci katalogu. Téma "začátek" se uplatnilo spíš pro výstavu Igora Hlavinky, než pro symposium. Tam šlo spíš o zkoumání různých forem mezioborové, mezikulturní, individuální i sociální spolupráce (alespoň jsme se o to pokoušeli). Hosté byli vybráni a jejich část finančně podpořena několika institucionálními partnery, které jsem vyjednal: Galerie Surge v Tokiu (kontakt přes Paula Panhuysena z Apollohuis - kurátor Christophe Charles a organizátorem Sakai Shin-ichi). Těm se podařio zajistit podporu od Japan Foundation, Dále Sorosovo centrum současného umění v Tallinu (ředitelka Sirje Helme), v Budapešti (ředitel Miklos Peternak) a v Sarajevu, které bylo založeno právě v roce 1996. Kontakty poskytl Ludvík Hlaváček. Zásadní změnou byl pro Centrum pro metamedia tříletý grant od švýcarské nadace Pro Helvetia, který byl přislíben v roce 1996 z Bernu a zaštítěný ředitelkou Pro Helvetia Prag Iren Stehli. Šlo také o poslední symposium a (mini)festival, který probíhal v relativně přátelské, nebo neutrální atmosféře ze strany kastelána - správce objektu a ředitelství Památkového ústavu v Plzni. Výstava byla v sýpce, koncerty na konci symposia pro veřejnost v konventu. V produkci začala spolupracovat Jo Willimas, se kterou jsem se seznámil v roce 1996 v Národní Galerii. Program měl poměrně střídmou návštěvnost, což se nám zdálo jako útěšné. Na výstavě v sýpce byl prezentován architektonický projekt na rekonstrukci sýpky pro založení mezinárodního Centra pro metamedia Plasy, což byla vlastně diplomová práce studenta UMPRUM, jehož jméno jsem bohužel zapomněl. Ředitel Památkového ústavu v Plzni, kterému jsme projekt zaslali ke komentáři nereagoval a zájem o další jednání o možnosti zajistit pokračování projektu neprojevil.

Miloš Vojtěchovský, 2018

Re-konstrukce a de-archivace (v procesu) on-line verze původního katalogu z interdisciplinárního sympozia a výstavy v klášteře Plasy, Česká republika
srpen – září 1997


Účastníci symposia:

Michael Delia, USA; Indrek Erm, Mare Mikoff, Rait Pärg, Krista Thomson Estonsko; Jeremias Schaller USA, Daniel Hanzlík CZ; Goji Hamada Jap, Igor Hlavinka, Igor Hlavinka CZ; Christophe Charles & Ritsuko Endo, Jap; Robert Langh, Mad; Jeroen Meijer NL; David Mills USA; Deguchi Michiyoshi Jap; Pavel Mrkus CZ; Orsolya Nyitrai Mad; Oskar Prebanic Bosna; Alexander Roitburd Ukrajina; Christina La Sala USA; Chino Shuichi Jap; Mustafa Skopljak Bosna; Ondřej Smeykal CZ; Arichi Soichi & Sasaoka Takashi Jap; Jan Svoboda CZ; Mirsad Šehić Bosna; Shuji Mizutome Jap; Daniel Šperl CZ; Amano Toyohisa Jap; Vladimír Vimr CZ, Martin Zet CZ.

Vystavující:

Zuzana Füsterová, CZ; Tomáš Hlavina, CZ; Dalibor Chatrný, CZ; Vladimír Kokolia, CZ; Inge Kosková, CZ; Jiří Kornatovský, CZ; David Možný, CZ; František Kowolowski, CZ; Jiří Melzer, CZ; Petr Kvíčala, CZ; Jan Merta, CZ; Pavel Míka, CZ; KW (Igor Korpaczewski), CZ; Jiří Plieštik, CZ; Robert Urbásek, SR; Petr Veselý, CZ; Anonym.


Rezidenti: Julie Newdoll, USA; Belinda Van Valkenburg, NL; Šárka Havlíčková - Monika Karasová, (CZ)

Festival-projekt byl organizován ve spolupráci s Památkovým ústavem v Plzni a správou kláštera. Performance na zahájení výstavy: Christophe Charles, Shuichi Chino, Michael Delia, Jeremias Schaller, Jason MacDonald, Vojtěch & Irena Havlovi, Petr Matuszek, Petr Nikl, Martin a Erika Zet, Tomáš Ondrůšek a spol.
Organizace a kurátorství: Igor Hlavinka, Vladimír Vimr, Shinichi Sakai – Galerie Surge, Christophe Charles, Miloš Vojtěchovský
Technická a morální podpora: Jo Williams, Martina Tomášková, Karel Sidorjak, Ivo Kornatovský, Markéta Hurychová, Keiko Sei, Jaroslav Fidrmuc, Filip Bílý, Michael Delia, Martin Zet, Zdeněk Žákovec, Jeremias Schaller, Shino´s bar
Fotodokumentace: Daniel Šperl, Shinichi Sakai
Návrh katalogu a výběr textů: Miloš Vojtěchovský, Igor Hlavinka
Grafická úprava: Hedvika Moravcová
Překlady: Jo Williams, Keiko Sei
Předtisková příprava: Hedvika Moravcová, SIMBA s.r.o.
Tisk: Tiskárna CTA, s.r.o.

S laskavou podporou: Pro Helvetia–Ost West, Japan Foundation, Yomogi, Dr. Yasuo Oda, Sorosovo Centrum současného umění v Praze, Budapešti, Estonsku, Open Society Fund, SIMBA s.r.o.

Centrum pro Metamedia – Plasy - mezinárodní, mezioborový projekt, založený v roce 1992 v bývalém klášteře Plasy. Více než 400 umělců ze všech kontinentů se doposud zúčastnilo řady projektů Centra, sahajících od studijních pobytů, přes výstavy, dílny a výzkum.

VideoArchiv a knihovna jsou přístupné veřejnosti v prostoru prelatury během symposia.

myty_vejce_v_lahv